Komora, založena v dubnu 1999, se snaží tuto situaci změnit a nastavit vhodný standard účetních služeb poskytovaných v ČR. Jedním ze zásadních kroků KCÚ k nápravě nynějších problémů proto bylo i spuštění projektu „Rozvoj lidských zdrojů v oblasti certifikovaných účetních“ v roce 2013, který vytvořila ve spolupráci se švýcarským partnerem veb.ch. KCÚ chce tímto způsobem přiblížit české prostředí švýcarskému modelu, kde i bez státní regulace pracují účetní na odborné úrovni, a podnikatelé si uvědomují důležitost jejich služeb.

Podnikatelé v nemalé míře vyžadují od účetních netransparentní úpravy účetních závěrek. V této oblasti se KCÚ po celou dobu své patnáctileté existence rovněž snaží o zlepšení. Vypracovala mimo jiné etický kodex, kterým zavazuje své členy. Veřejně takové praktiky odsuzuje prostřednictvím pravidelné ankety a spolupracuje s médii na potírání těchto nešvarů. Na konferenci k 15. výročí KCÚ byl proto také nemalý prostor věnován prezentacím a diskusi na téma právních a justičních aspektů různého nekalého chování účetních jednotek.

KCÚ byla založena v prostředí, kde profese účetního není na rozdíl od činnosti auditorů nebo daňových poradců zákonně ukotvena. Již v roce 2001 začala s organizací vícedenních vzdělávacích seminářů, kterých nyní pořádá až 6 ročně. Organizuje i mnoho jednodenních školení a konferencí, které mají zajistit odbornou způsobilost svých certifikovaných členů. Tuto aktivitu doplňuje publikováním komorového časopisu, který seznamuje účetní se všemi novinkami a změnami v oboru.

Do budoucna chce KCÚ svoji činnost zaměřit také na studenty účetních oborů a podporovat u nich zájem o profesní kvalifikaci a tím dále zlepšovat situaci českého účetnictví. Předseda Libor Vašek definuje KCÚ takto: „Patnáct let budujeme organizaci, která zajistí širokou nabídku prověřených odborníků v oblasti účetnictví, a myslím si, že se nám to daří. Certifikát od KCÚ vznikl podle řady zahraničních vzorů a garantuje v českém prostředí kvalitního účetního.“

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

Po celou dobu své existence zaručuje KCÚ kvalitu účetních služeb. Za tímto účelem dále školí své členy a pomáhá jim v dalším profesním rozvoji. V neposlední řadě usiluje o zvýšení povědomí podnikatelů o důležitosti správně vedeného účetnictví, o rizicích spojených s neodborným nebo netransparentním účetním servisem.

KCÚ je člen IFAC (Mezinárodní federace účetních) a při své činnosti spolupracuje s řadou dalších významných organizací, mezi které patří ACCA, Americká obchodní komora, Svaz průmyslu a dopravy nebo Národní účetní rada. Do budoucna plánuje KCÚ svoji činnost dále rozvíjet a zvyšovat povědomí o významnosti kvalitní účetní profese, kterou poskytují její členové.

KCÚ byla založena jakožto specifická organizační složka Svazu účetních v návaznosti na spuštění certifikace účetních na svém ustavujícím sněmu dne 13. dubna roku 1999 pořádaném v hotelu Praha, přičemž hlavním iniciátorem této myšlenky byl Ing. Lubomíra Harna a přípravný proces byl započat na podzim roku 1998.. Potřeba organizace tohoto typu byla v prostředí České republiky značná. KCÚ od té doby sdružuje odborníky, kteří jsou držitelé certifikátu účetní profese v ČR nebo obdobného certifikátu zahraniční členské organizace IFAC. Na odborné konferenci u příležitosti výročí dále zaznělo, že se Komora chce více soustředit na spolupráci s ostatními profesními organizacemi, institucemi státní správy i médii, a tím zlepšovat celkovou situaci českého trhu s účetními službami. Toto bylo demonstrováno i účastní zástupců jiných profesních komor a Ministerstva Financí na této narozeninové oslavě. 

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

Více než jedna čtvrtina účetních byla letos požádána o vylepšení účetní závěrky, přesněji 26,5 procent. To je meziročně o šest procentních bodů více než loni. V praxi může jít až o téměř 250 tisíc firem se zmanipulovaným účetnictvím, zjistila Komora certifikovaných účetních ve svém pravidelném výzkumu o kreativním účetnictví.

Komora se respondentů ptá na účetní závěrku již několik let, a výsledky jsou v zásadě čím dál víc negativní. Podíl českých podnikatelů, kteří žádají úpravu výsledků, evidentně stále vzrůstá. 

V letošním výzkumu se Komora zaměřila nově také na otázku, zdali si je podle účetních vedení firem vědomo dopadů zkreslení účetní závěrky a jejich případných sankcí včetně trestněprávní odpovědnosti. Účetní hodnotí stav převážně negativně. Podle 51 procent z nich si manažeři nebo statutární orgány firem neuvědomují rizika spojená s kreativitou v účetnictví. Ve druhé skupině těch, podle kterých si management dobře uvědomuje nějaké riziko, je 29 procent respondentů. 

Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních, poukazuje právě na zjištění výzkumu v oblasti uvědomění rizik: „Pokud 29 procent účetních shledává, že jejich management ví o rizicích spojených s manipulací účetních výsledků, znamená to, že jednají úmyslně nebo hrubě nedbale. Takové jednání nová úprava občanského práva a práva korporací posuzuje velmi přísně. Žádné pojištění odpovědnosti rovněž statutární orgány firem nepojistí proti škodám vůči státu, věřitelům a investorům způsobeným úmyslně nebo nedbale. Velmi nás znepokojuje, že se situace v tomto směru i nadále zhoršuje.“

Byli jste v souvislosti s přípravou účetní závěrky požádáni klientem (vedením společnosti) o vylepšení vykazovaných výsledků?

Komora se také zajímala, čeho se požadované „vylepšení“ týká. Ukázalo se, že počet účetních zásahů typu “úprava ziskovosti“ tvoří přes 92 procent kreativních zásahů do účetní závěrky. Vloni představovala ziskovost pouze 78,9 procent těchto úprav. 

Ankety se zúčastnilo 215 respondentů z řad členů Komory certifikovaných účetních, která sdružuje odborníky na oblast účetnictví, daní i podnikových financí. Podle jejich názoru se kromě ziskovosti často přikrášluje i zadluženost firmy. Zadluženost firmy si letos potenciálně upravilo o půl procentních bodů více firem než loni. Celkem 18 procent potenciálních přikrášlení účetnictví tak letos tvoří změna zadluženosti. Navenek se tedy jako méně zadlužený subjekt potenciálně tváří až kolem 31 000 firem registrovaných v ČR, což může ve vztahu k bankám představovat nemalé riziko špatného úvěrování.

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

.

Rozložení muži & ženy na pozicích v účetnictví, controllingu a finančním řízení 

Rozložení ženy & muži je potvrzením sice již známého, přesto vždy zajímavého faktu, že na pozicích finanční účetní je 90% žen, na pozicích hlavní účetní 86% žen, ale na pozicích vedoucí controllingu je 72% mužů, a to i přesto, že poměr na pozici finanční controller je poměrně vyrovnaný. Překvapivé ve studii je, že u respondentů bylo vysoké zastoupení žen na pozicích finanční manažer (64% žen) a finanční ředitel (42% žen); do určité míry to lze přisoudit trendu posilování významu znalosti účetnictví na těchto pozicích. 

Znalost cizích jazyků 

Z celkového počtu respondentů je pouze 3% respondentů bez znalosti cizího jazyka, 88% mluví anglicky a 38% německy; přičemž na pozici finanční ředitel mluví anglicky 92% a německy 45% respondentů, na pozici finančního controllera 94% anglicky a 40% německy, na pozici finanční účetní 73% anglicky a 24% německy. Ze studie je vidět, že znalost anglického jazyka se stala běžným, předpokládaným požadavkem a znalost německého jazyka za anglickým sice „pokulhává“, ale je u respondentů této studie nadprůměrně dobrá. V praxi je například hlavních účetních se znalostí německého jazyka nedostatek.   

Služební auto jako benefit 

Velmi zajímavá je otázka služebního auta jako benefitu. Na pozici finančního ředitele uvádí služební auto 53% respondentů, u finančního manažera 47% respondentů, u vedoucího controllingu 36% respondentů a u hlavní účetní 9% respondentů. U daňových specialistů má k dispozici služební auto 10% respondentů, to odpovídá rozdělení platovému, kdy je tato pozice ve velkých společnostech a skupinách ohodnocena platově až na 241 tis. Kč a k dispozici je služební vůz. 

Home office — často diskutovaná otázka 

Benefit práce z domu je často diskutovanou otázkou — zaměstnanci si jej přejí a zaměstnavatelé jsou ochotni poskytovat tento benefit spíše v případech, kdy zaměstnanec již pro firmu pracuje delší dobu a prokázal loajalitu nebo pokud jsou jiné specifické důvody. Velmi zajímavý je výsledek studie na pozicích finanční ředitel a finanční manažer, kde 47% resp. 38% uvádí benefit home office. Tento výsledek by mohl být v souvislosti s tím, že z respondentů je na pozicích finanční ředitel a finanční manažer 42% resp. 64% žen, jelikož ženy tento benefit využívají častěji. Zajímavý je také výsledek pozici vedoucí controllingu, kde udává home office 32% respondentů; tento údaj koresponduje s tím, že déle než 10 let v současné pozici je 21% respondentů, jde tedy většinou o loajální zaměstnance.  

Porovnání finančního ohodnocení 

Z analyzovaných pracovních pozic jsou nejlépe hodnoceni finanční ředitelé, průměrně dosahují platu 103 tis. měsíčně včetně variabilní složky, finanční manažeři se průměrně pohybují kolem 84 tis. Kč měsíčně. Pozice vedoucího controllingu obsazovaná ve větších společnostech je průměrně na 77 tis. Kč. Na pozicích v oblasti účetnictví dosahuje hlavní účetní v průměru 44 tis. Kč, finanční účetní v průměru kolem 31 tis. Kč. Ohledně ukazatelů průměru je nutné podotknout, že v rámci jednotlivých pozic existují značné rozdíly, například mzdy finančních ředitelů se od svých středních hodnot liší o 48%, hlavní účetní o 47% a finanční účetní o 35%. 

Pozice finanční controller 

Průměrná mzda na pozici finanční controller ve výši 54 tis. Kč odpovídá průměrné délce praxe téměř 10 let, jde o zkušené „senior controllery“, minimální výše mzdy 23 tis. Kč odpovídá nástupním platům „junior controllerů“ přičemž v oborech jiných než bankovnictví a pojišťovnictví se tato pozice může náplní práce překrývat s pozicí finanční analytik. Maximální výše mzdy 163 tis. Kč může být ovlivněna tím, že název pracovní pozice někdy ne přesně vystihuje náplň práce a například pozice „plant controller“ spíše odpovídá pozici finanční manažer než controller. 

Pozice finanční analytik 

Výrazné rozdíly ve mzdách na pozici finanční analytik jsou dány tím, že v bankovnictví a pojišťovnictví je tato pozice postavena zcela jinak než „klasický finanční analytik“ například ve výrobní společnosti, kde je tato pozice zpravidla postavena na úroveň junior finanční controller. Proto je zde rozpětí se 66% veliké, ale koresponduje s odlišným pojetím pozice dle sektoru. 

Pozice vedoucí controllingu 

Pozice vedoucí controllingu je obsazována ve větších a velkých společnostech a tomu odpovídá finanční ohodnocení zhruba odpovídající ohodnocení finančního manažera v menší nebo středně velké společnosti. 

Pozice hlavní účetní 

Pozice hlavní účetní je velmi zajímavá tím, že zcela vždy platové ohodnocení závisí na velikosti společnosti a tím i počtu vedených finančních účetních. Platové rozpětí zjištěné studií v rozsahu 15 tis. Kč až 126 tis. Kč odpovídá realitě a tomu, že na této pozici jsou platové rozdíly velmi vysoké, ve velkých společnostech bývá tato pozice označována někdy i „vedoucí oddělení účetnictví“. Zajímavý je fakt, že déle než 15 let v současné pozici pracuje 20% hlavních účetních, což indikuje, že pro mnohé je tato pozice jejich „konečný“ kariérní cíl a nemají ambice na posun na pozici finančního manažera nebo finančního ředitele. 

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

Libor Vašek již během inženýrského studia působil jako asistent v tuzemské účetní a auditorské společnosti a od roku 2003 působí jako odborný lektor a konzultant pro oblast IFRS a konsolidací. V roce 2004 získal dekret školitele IFRS, a v roce 2010 stupeň účetní expert v systému certifikace účetních.

Libor Vašek je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, na níž ukončil své magisterské studium a pokračoval dále v interním doktorském studiu na Katedře finančního účetnictví a auditingu. Je spoluautorem několika odborných publikací, učebnic a přispívá svými odbornými články do českých a slovenských časopisů. 

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

Program konference sahal od odborných témat až po diskusi ohledně možností realizace navržených kroků a myšlenek uplatnitelných v České republice. 

Účastníci konference nebyli pouze z „vlastních řad“, měli jsme tu čest přivítat i zástupkyni Švýcarského velvyslanectví v České republice a zástupce několika ministerstev České republiky. Velmi důležitá byla výměna názorů a pohled zástupců profese auditora a daňového poradce. Na konferenci byli pozváni i reprezentanti univerzitního systému vzdělávání a došlo na velmi zajímavé a podnětné rozhovory, a to nejen během oficiální části konference, ale i během přestávek. Později, po ukončení oficiální části programu se při sklence vína diskutovalo se zápalem a zcela otevřeně i dále. 

Tato konference byla velmi důležitou částí projektu, který v dalších krocích pokračuje až do léta 2014. 

„Podnikatelé si v současnosti s výběrem kvalitních finančních účetních příliš hlavu nelámou. Podle nás jim stále není jasný rozdíl mezi běžnou účetní provádějící jen určité omezené účetní operace a profesně kvalifikovanou účetní. I proto tento průzkum ukázal, že se podle více než poloviny respondentů profesní kvalifikace zatím neprojevuje na jejich platovém ohodnocení,“ říká Dita Chrastilová, místopředsedkyně Komory certifikovaných účetních. Opačný názor zastává přes 30 % účetních. Uvádí, že se úroveň kvalifikace profesních účetních na platovém ohodnocení projevuje buďto převážně nebo dokonce intenzivně (2,3 %).

KCÚ ve spolupráci se švýcarským partnerem veb.ch proto právě realizuje projekt, který má podpořit prestiž účetní profese v Česku. V listopadu v Praze společně uspořádali konferenci na téma Rozvoj lidských zdrojů v oblasti certifikovaných účetních, na které si vyměnili zkušenosti švýcarští a čeští odborníci. „Švýcarský model nám jako vzor velmi vyhovuje, protože právě tam úroveň kvalifikace vyžaduje praxe, ne regulátor nebo explicitní legislativa. Trh i finančně oceňuje různé úrovně profesního vzdělání. Průměrný příjem držitele tzv. odborného průkazu v účetnictví je proto přibližně 112 tisíc švýcarských franků ročně, u vyšší úrovně, tedy diplomu, se plat pohybuje kolem 178 tisíc,“ dodala Dita Chrastilová.

 

I přes rostoucí nezaměstnanost je podle respondentů průzkumu KCÚ na trhu citelný nedostatek kvalitních účetních. Uvádí to 41 % dotázaných. Téměř polovina profesních účetních si také myslí, že prestiž a postavení účetních na trhu práce by mohl zlepšit zejména daňový aspekt účetnictví. Chyby v závěrkách a s tím související chyby v daňových přiznáních, hrozící penále a doplatky, jsou z pohledu 48 % respondentů největší páka na vnímání nutnosti vyžadovat odbornost. Další hrozící problémy jako nesprávná investiční rozhodnutí, bankroty nebo zpronevěry považuje v tomto směru za účinné menšina z dotazovaných. 

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

64 procent finančních manažerů se neodvažuje tipovat, kolik stát za 20 let existence systému DPH na této dani celkově vybral. Z těch, co tipovali, jich však dvě třetiny správně uvedly sumu vyšší než 3000 miliard korun. „Za dobu fungování DPH se řada věcí průběžně měnila. Platilo dohromady 6 různých sazeb, což správně uvedly tři čtvrtiny respondentů naší ankety. Různé kategorie výrobků se při souběžné platnosti několika sazeb DPH různě přesouvaly. Je to skoro neuvěřitelné, ale DPH byla původně v Evropě vynalezena jako velmi jednoduchá a transparentní daň,“ uvedl Robert Jurka z výboru Komory certifikovaných účetních.

Plných 65 procent účastníků výzkumu charakterizuje DPH jako vyloženě složitou daň. A alarmující čtyři pětiny účetních jsou přesvědčeni, že je velmi riziková a nákladná z hlediska administrace a realizace jejího výběru. „Je to pochopitelné. DPH je komplexní zátěží pro finanční oddělení. Daňová přiznání jsou výrazně častější než například u daně z příjmů. Účetní musí mimo jiné sledovat okamžik poskytnutí zboží a služeb a přiřadit je správně do zdaňovacích období. Situace je ještě komplikovanější, pokud subjekt obchoduje se zahraničím, což je dnes velmi častý případ,“ dodal Robert Jurka.

Správa DPH patří k náročnějším činnostem finančních oddělení. Ty proto velmi citlivě sledují každou změnu její regulace. Komora certifikovaných účetních proto již dříve poukázala na fakt, že až 88 % firem na sklonku roku 2012 vnímalo nejistotu ohledně regulace DPH jako velký problém s konkrétním dopadem na obchodní výsledky firem.

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

Povědomí podnikatelů a veřejnosti o účetní profesi má proto nyní zvýšit nový česko-švýcarský projekt. Společná aktivita vznikla za podpory Fondu partnerství - Programu švýcarsko-české spolupráce.Jeho realizátory jsou Komora certifikovaných účetních a švýcarský Spolek expertů v účetnictví a controllingu (resp. jejich výkonný orgán Verein für die höheren Prüfungen in Rechnungswesen und Controlling).

„Právní základ pro vzdělávání a certifikaci finančních profesionálů jsou v Česku a ve Švýcarsku velmi podobné. Jasný rozdíl je však díky povědomí o rizicích spojených se „špatnými účetními“ v prestiži a výhodách absolventů certifikace při uplatnění na trhu práce nebo získávání zakázek jako samostatní účetní a pro účetní firmy. Náš projekt si proto klade za cíl zmapovat situaci a především kroky, které vedly k jejímu dosažení ve Švýcarsku a přenést toto know-how a praktiky vhodným způsobem do českého prostředí", uvedla k projektu Dita Chrastilová, místopředsedkyně Komory certifikovaných účetních.

Uvědomování si nutnosti kvalifikace a odbornosti na straně účetních a odborníků ve finančním řízení je ve Švýcarsku vysoké. „Jsme největším profesním svazem účetních a controllerů ve Švýcarsku a jako takoví dbáme na to, aby naše státem uznávané vzdělávací programy absolvované doprovodně k praxi byly vždy aktuální a odborně na výši. Nezkoušíme absolventy z otázek včerejška, ale z toho, co je důležité pro praxi dnes. Souběh a sladění teorie, resp. tohoto vzdělávání s profesní praxí jsou to, co dělá naše absolventy, tedy držitele odborného průkazu v prvním stupni a diplomu ve druhém stupni, nejžádanějšími odborníky na trhu a zajišťuje jejich kvalitu, která je i trhem vyžadovaná. Absolvování naší certifikace je vyzkoušenou cestou k nejlepším pracovním pozicím a vede většinou k nadprůměrnému platovému ohodnocení,“ uvedl k situaci ve Švýcarsku Herbert Mattle, prezident organizace veb.ch, Spolku expertů v účetnictví a controllingu.

Projekt odstartoval v květnu 2013 a potrvá 17 měsíců. Zvýšení povědomí o významu účetní profese má být dosaženo řadou vzájemných výměn informací na studijních cestách ve Švýcarsku a v ČR, konferencích a kulatých stolech pořádaných s cílem získání zpětné vazby na průběžné poznatky v rámci projektu.

O Komoře certifikovaných účetních

Komora certifikovaných účetních je profesní organizace s mnohaletou tradicí.Je základnou pro certifikované účetní, kteří se v ní sdružují po absolvování systému certifikace popř. získání obdobné kvalifikace v jiné z členských organizací International Federation of Accountants (IFAC). Funguje jako samostatná organizační složka Svazu účetních.

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích