To, že si něco dává do účetnictví firma vašeho kamaráda, neznamená, že si to do účetnictví můžete dát i vy

Často se stává, že klienti chtějí zaúčtovat něco, protože jim to někdo poradil. Vaše firma se však specializuje na něco jiného než firma vašeho kamaráda, tj. žrádlo pro psy ve vaší firmě, když nemáte psa na hlídání objektu, účetně zkrátka neprojde.

Všechny náklady vzniklé ve firmě nejsou daňové

Pokud pozvete na firemní večeři svého obchodního partnera do drahé restaurace, a následně budete své účetní tvrdit, že byste bez tohoto pozvání neuzavřeli lukrativní kontrakt, tak počítejte, že se potážete se zlou. Firemní večeře do nákladů ano, ale pouze účetních. Náklad je pak následně vyloučen ze základu pro výpočet daně z příjmů.

Prohlásit, že jde o firemní náklad, nestačí

Všechny firemní náklady musí souviset s podnikáním. V případě kontroly totiž nesete důkazní břemeno vy jako daňový subjekt. Vy tedy musíte nejen prokázat, že máte doklad za zboží a že jste ho zaplatili, ale také že souvisí s vaším podnikáním. Účtenka za nový playstation se tak ve vašem účetnictví, když jste majitelem restaurace, bude asi docela vyjímat.

Firemní finance nejsou vaše soukromé

Častým nešvarem malých s.r.o. (jedna osoba) je slučování firemních financí se soukromými. Peníze ve vlastní firmě nejsou osobní peníze, tzn. nelze vybírat peníze z firemního účtu, které následně nejsou utraceny pro firemní potřeby. V tomto případě totiž jde o čerpání půjčky z vlastní firmy, kterou jednou musíte vrátit. Dárky nejen pod stromeček tak nakupujte z osobní kreditky.

Ano, prakticky můžete jet na služební cestu do Karibiku, ale…

Počítejte s tím, že vaše služební cesta musí souviset s vaším podnikáním. Výdaje za letenky a ubytování pro vaši manželku a děti opravdu nelze do firemního účetnictví zakomponovat.

Dále nezapomeňte, že:

• ne každý oděv je pracovní oděv,
• návštěva sauny, fitka nebo nákup zdravého jídla nejsou daňovým nákladem, ač víme, že pokud byste nebyli zdraví, nemohli byste podnikat.

Co tedy darovat svému obchodnímu partnerovi, abyste tento dar mohli označit za daňově uznatelný náklad?

„Oblíbené dárky nejen k Vánocům jsou předměty s pořizovací cenou do 500 Kč, a pokud jsou navíc opatřené logem, jde z daňového hlediska o tzv. reklamní předměty, které jsou daňově uznatelné,“ říká Vlaďka Přibylová, členka Výboru Komory certifikovaných účetních (KCÚ). „Nesmí však jít o pivo, šumivé víno, tvrdý alkohol, cigarety apod. Naopak tzv. tiché víno opatřené logem může být – a často bývá – oblíbeným reklamním předmětem,“ dodává.

A naše rada na závěr: Je dobré myslet na pozdější důkazní břemeno

Pokud nakoupíte např. vína, která budete chtít označit logem a rozdávat jako dárky obchodním partnerům, vyfoťte si láhve nejen předem, ale i během akce, na které dárky rozdáváte. V případě kontroly si totiž ušetříte čas, energii i peníze.

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

Jak podnikatelé poznají, že je volba dané účetní správná? Základním předpokladem je, že jim účetní dokáže srozumitelně vysvětlit:

• jak vypadá běžná organizace účetní při přebírání klienta/při běžném provozu,
• jaké má vybraná účetní/firma vzdělání/vzdělávací systém, jak zajišťuje postupné vzdělávání,
• jestli a jaké má vybraná účetní/firma pojištění,
• trvá na písemné smlouvě o vedení účetnictví (byť to není vše, ale pro obranu pak má podnikatel alespoň nějaký dokument v ruce – pro PČR, soud…),
• jaké má nastavené procesy zabezpečení při výměně dat.

Přestože externí účetní nebo firma výše uvedené body splní, neznamená to, že je vše v pořádku. Každý podnikatel by měl během spolupráce zcela jistě zbystřit, když mu účetní nedokáže odpovědět tak, aby dané odpovědi porozuměl, nebo plní povinnosti na poslední chvíli nebo dokonce až po dohodnutém termínu. Účetní, která neprovádí identifikaci klienta dle AML zákona (zákon proti praní špinavých peněz), si pravděpodobně neuvědomuje své zákonné povinnosti a podnikatel spoluprací s ní hodně riskuje. V neposlední řadě je dobré si zapamatovat, že špatná účetní je i ta, která se nikdy na nic neptá, se vším je spokojená, protože to pravděpodobně „nějak zaúčtuje“.

Klienti si často neuvědomují všechna rizika vyplývající ze spolupráce s nekvalitní účetní. Stává se tak, že podnikatele výše uvedené věci nezajímají, protože je láká nízká cena účetních služeb. Následně však může dojít v momentu ukončení spolupráce k rozčarování, protože účetní mu třeba odmítá účetnictví vydat. Proč to tak je?

• jsou v něm chyby a účetní nechce, aby „byly vidět“,
• nezná legislativu, která nařizuje, že účetnictví vydat „prostě musí“.

Častým důvodem, proč účetní „drží“ účetnictví, je snaha vyvinout tlak na klienta. Jde totiž o poslední možnost, jak ho donutit zaplatit za vykonané účetní služby.

“Jistotou pro mnohé podnikatele tak mohou být certifikovaní účetní, kteří jsou sdruženi v naší Komoře. A to z jednoho prostého důvodu, tito účetní jsou “pod dohledem” a jakékoliv prohřešky, které jsou nahlášeny, jsou také řešeny. Nemůžeme si totiž dovolit, aby jméno Komory bylo třeba i jedinou osobou poškozeno. Tím by, jak certifikace, tak Komora ztratila na své důvěře, na níž již 20 let staví,” říká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních (KCÚ).

Certifikovaná účetní, na kterou je podána stížnost, může být podle Libora Vaška na základě řízení disciplinární komise KCÚ potrestána od napomenutí až k pokutě ve výši 1.000 Kč až 50.000 Kč. V závažnějších případech pak může být dokonce z Komory vyloučena, může jí být trvale zneplatněn certifikát, resp. odebrán, a účetní může být vymazána ze seznamu certifikovaných účetních.

Spolupráce s certifikovanou účetní je tak pro podnikatele výhodná nejen proto, že v jedné osobě nachází účetní i partnera pro svůj business, protože díky svému vzdělání ovládají manažerské nástroje, jako je např. finanční řízení (usměrňuje obchodní nápady, investiční záměry a vyhodnocuje investice). Dále jsou certifikovaní účetní tak trochu právníky, daňovými poradci a auditory nebo znalci v oblasti oceňování. Jejich síla ve srovnání s necertifikovanými spočívá zejména v garanci jejich komplexních znalostí a v garanci praxe, která je ověřována. V rámci účetní profese musí dále dodržovat Etický kodex KCÚ, kde v případě jeho porušení nebo oznámení některého nespokojeného klienta platí Disciplinární řád KCÚ.

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

Soustavné vzdělávání účetních má své výhody, které jsou přínosné nejen pro samotné účetní, ale také pro jejich klienty.

Význam vzdělávání je pro účetní důležitý z několika důvodů:

• osobní rozvoj (setkávání “ve škole” vede ke sdílení zkušeností, tím i k nacházení nových řešení a různých pohledů, čímž dochází k předcházení zbytečným chybám), 
• úspora času (soustavné získávání praktických znalostí vede ke snížení časové dotace na následné hledání informací, protože účetní už ví, kde co najde), 
• lepší finanční ohodnocení (větší specializace účetních vede k atraktivitě i k vyššímu ocenění ze strany klienta),
• sociální efekt vzdělávání (profese účetní je “osamocené řemeslo”, které vyžaduje velkou dávku soustředění a klidu, a to bez rušení nadbytečnými požadavky z okolí -“chození do školy” tak zvyšuje sociální kontakt), 
• “dobrý” look pro klienta (aktivní účetní vzbuzuje u klienta větší důvěru, protože jasně dává najevo, že se o svou práci zajímá a ví, co se v oboru děje).

Klient, který hledá účetní, “sáhne” spíše po takové, u které je vidět, že své práci rozumí a bude velká pravděpodobnost, že jí bude rozumět i v příštích letech. Účetní, kteří jsou “in” vseznamování ses inovacemia s novými trendy, které právě v oboru “frčí”, mají větší pravděpodobnost, že “přežijí” i obávanou éru digitalizace některých účetních postupů a s tím spojené i možné ztráty místa. Význam soustavného vzdělávání účetních je pro klienty jednoduše dobrou značkou, že práce účetní je skutečně efektivní. Účetní, kteří se vzdělávají, pak logicky dělají svou práci lépe. Vědí už totiž jak na to.  

“Význam vzdělání je pro účetní nepostradatelný, proto ho podporuje i Komora certifikovaných účetních (KCÚ). V roce 2018 navštívilo naše semináře kolem700 (ne)členů, což je jasným důkazem, že ze strany účetních je o vzdělávání zájem. Právě z toho důvodu na podzim otevíráme řadu jednodenních účetně-daňových seminářů, dále pořádáme dvě internátní výjezdní školení a v listopadu organizujeme odbornou konference. Všechny aktivity jsou primárně určené členům Komory, ale velmi rádi na nich uvítáme i nečleny. Je totiž obecným posláním Komory podporovat účetní profesi jako celek a působit na její kvalifikaci,”říká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních. 

Komora se obsahem svých seminářů, které začínají na podzim, snaží vyjít vstříc požadavkům trhu. Účetní se tak mohou na třídenním školení, pod vedením zkušené lektorky Simony Pacákové, seznámit s aktuálními účetně-daňovými tématy neziskových organizací s výhledem do roku 2020 nebo absolvovat některý ze seminářů Michala Šindeláře, účetního experta a auditora, který svůj seminář zaměří na vybrané oblasti české účetní závěrky. Semináře Martiny Křivánkové se pak budou věnovat problematice IFRS, jejichž koncepce se stále více dostávají do českých účetních předpisů a jejich využití tak se do budoucna rozšíří pro další účetní jednotky. Více informací o seminářích najdete zde. 

Laxní postoj některých účetních ke vzdělávání často způsobuje pocit, že vše, co umí a ovládají, funguje a veškeré novinky (ať už v oblasti pracovních postupů nebo práce s novými softwary) jsou “cestou do pekel”. Opak je však pravdou. Vše se totiž stále vyvíjí, a jakmile jednou účetní vypadnou ze systému novinek v oboru, je velká pravděpodobnost, že do něho již nenaskočí. Doba se stále posouvá a nové věci – nejen v zákonech a vyhláškách, ale i “vychytávky” – jdou stále dopředu. A pokud s nimi účetní neudrží krok, jejich řemeslo “zestárne” a jejich práce se stane nepotřebnou. Účetní, kteří na své další vzdělávání rezignují, udělají v budoucnu ve své práci zřejmě mnoho chyb, protože o nich jednoduše nebudou vědět. Stálé vzdělávání je tak nepostradatelnou složkou každé dobré účetní.

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

  

Včasné a brzké zaplacení vystavených faktur je jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících byznys každého podnikatele. Až 27 procent podnikatelů se standardně u svých faktur musí vypořádat se splatností delší než tři týdny a více než 78 procent podnikatelů uvádí, že minimálně každá desátá faktura je odběrateli uhrazena až po splatnosti.

Aby podnikatelé překlenuli díky pozdnímu proplácení faktur finanční mezeru v cash-flow, musí pravidelně téměř třetina z nich sahat do úspor. Vyplynulo to z průzkumu mezi podnikateli, který realizovala Equa bank v červenci letošního roku.

Spuštěná lavina

„Dlouhou dobu splatnosti faktur a dopady na podnikání řeší v České republice řada podnikatelů. Zejména ti, kteří sami z vlastních sil postupně budují svůj byznys, jsou každou vystavenou fakturou s delší dobou splatnosti velmi lehce zranitelní. Situaci se snaží řešit sáhnutím do úspor a omezením rozvoje firmy nebo stále častěji také využitím třeba bankovního produktu – Financování faktur.

Díky tomu mají podnikatelé možnost dostat zaplaceno za své zboží či služby již do tří dnů a plynule tak pokračovat ve svém podnikání, aniž by jim to ohrozilo jejich cash-flow,“ říká Luboš Janoušek, ředitel firemního bankovnictví Equa bank. Využití bankovních produktů nebo například kontokorent jsou pro podnikatele výhodnějším řešením než překlenout výpadek v cash-flow omezením investic do dalšího rozvoje podnikání (13 procent podnikatelů volí tuto cestu), pozdním placení záloh na zdravotní a sociální pojištění (využívá 11 procent podnikatelů) či pozdějším placením svým dodavatelům (téměř 9 procent podnikatelů platí později).

Právě splatnost dodavatelských faktur po termínu je obecně hříchem podnikatelského prostředí. To, že občas zaplatí fakturu po termínu splatnosti, totiž přiznává každý druhý český podnikatel. Pro 16 procent dotazovaných je to přitom běžná věc a již dopředu počítají ve svém finančním řízení s tím, že budou určité faktury od dodavatelů platit po splatnosti.

„Více než polovina firem uvádí, že se setkávají s pozdními platbami jako plošným jevem, při kterém v řetězci dodavatelů všechny subjekty prodlužují splatnost či zpožďují úhrady svým dodavatelům,“ uvedl pro portál FAEI.cz Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.

Nemám. Nedám

Důvodem je většinou to, že firmy musejí určité platby upřednostnit, a tak zaplacení některých faktur prostě musí počkat. To uvádí až 44 procent oslovených podnikatelů. V pětině případů je to pak již zmíněná druhotná platební neschopnost, která prodlužuje termín splatnosti faktur. Zaplatím až tehdy, jakmile dostanu sám zaplaceno. Termíny splatnosti se tak prodlužují a dopady na cash-flow se přenášejí na celý dodavatelsko-odběratelský řetězec.

Zajímavé také je, že každý desátý podnikatel, který hradí faktury po splatnosti, uvádí, že je platí záměrně pozdě. Aktivně si tak řídí cash-flow a zpožďování plateb za faktury využívá cíleně jako nástroj řízení hotovosti a de facto levné úvěrování vlastních byznysových aktivit.

Ale ani “pracovní život” účetních není příliš poklidný. Představa, že účetní sedí celý den za stolem s hromadou dokumentů a všechno jede v klidném – jen telefonáty rušeném – rytmu, je mylná.

Co účetní nejčastěji dostává do stresové situace?

1. termíny – česká legislativa s termíny, které je nutné dodržovat, docela plýtvá. Penále za nedodání podkladů v termínů jsou přitom poměrně vysoké,
2. permanentní “tahání” požadovaných dokladů z vlastních  klientů – klienti často “nemají” čas nebo na potřebné dokumenty zapomínají. Účetní tak musí volat, připomínat se a urgovat,
3. OSVČ často pracují z domova – práce z domova může vést i k sociální frustraci a s tím spojené izolaci, což má nepříjemný psychický dopad na schopnost vykonávat práci,
4. zákony, termíny a formuláře se často mění a jejich vyznění je někdy nejasné –  veškeré novinky musí účetní stále hlídat,
5. tlak ze strany klienta – někteří klienti občas tlačí účetní k úkonům, které jsou na hranici legálnosti, či dokonce za ní. Je třeba umět klientovi říct jasné Ne, optimálně jej dostat na správnou stranu,
6. digitalizace vs. papírové dokumenty – ve snaze co nejvíce podkladů a dokumentů digitalizovat může být pro účetní velmi těžké získávat od klienta to, co k práci potřebují. Navíc ani stát jako propagátor digitalizace není v této oblasti právě nejpružnější.

Červen je pro účetní jeden z nejhektičtějších měsíců v roce. Jde totiž o další období pro podání účetní závěrky, resp. daňového přiznání. Probíhají navíc audity účetních závěrek, u některých společností konsolidace, do toho spadají pravidelné termíny pro DPH, kontrolní hlášení a zpracování mezd.

Stíhat všechny tyto “státní” a klientské požadavky v termínu a pro více zaměstnavatelů tak zavání nepříjemným dlouhotrvajícím stresem. Do toho je nutné také počítat s tím, že s červencem přicházejí prázdniny. Domácí pracovní prostor se tak zaplní dětským osazenstvem, “které se nudí”, protože kroužky nejsou a kamarádi jsou zrovna pryč.

„Komora certifikovaných účetních (KCÚ), která je profesní organizací, se věnuje vzdělávání účetních, přičemž si uvědomuje, že současnost – a zejména pak budoucnost účetních – není postavena jen na jejich znalosti účetních a daňových předpisů, ale také na jejich schopnosti vhodně pracovat se sebou. Proto v rámci svého fungování nabízí členům také oddychové, networkingové či mindfulness aktivity a relaxační víkendy. Bez těchto zastavení v koloběhu účetního života by i odolné účetní ‘padly k zemi’. Work-life-balance, tedy skloubení pracovního a rodinného života, je tak permanentním tématem i pro účetní,“ říká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních. 

Přestože ministerstvo financí uznává, že je to jedním z možných nástrojů pro zajištění vyšší kvality účetních závěrek, o jejím vzniku neuvažuje. Určité zpřísnění podmínek nicméně přinese evropská směrnice týkající se evidence skutečných majitelů. Lhůta pro její implementaci do českého právního řádu končí v lednu příštího roku. „Opatření se dotkne vydávání živnostenského oprávnění společnostem, jež chtějí poskytovat služby účetních porad‑ ců a vedení účetnictví nebo už je poskytují,“ uvedl mluvčí resortu Zdeněk Vojtěch. Novou překážkou výkonu živnosti bude fakt, že skutečný majitel firmy nebo člen statutárního orgánu není bezúhonný.

Řada odborníků nicméně  na potřebu  profesní komory a dalších opatření stále upozorňuje. Komory ověřují kvalifikaci osob, které do dané profese vstupují, a hlídají dodržování pravidel při jejím výkonu. „A je‑li něco porušeno, udělují pokuty, v krajním případě odebírají licenci nebo osvědčení. Dotyčný pak nadále nemůže profesi vykonávat. K tomu u účetní profese nedochází,“ prohlašuje Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních. Ta sdružuje účetní, kteří prošli speciálním vzdělávacím programem a disponují dokladem o odborné kvalifikaci.

Vašek v této souvislosti upozorňuje, že pojem „účetní“ je v Česku chápán dost široce – zahrnuje i osoby, které komplexní vzdělání nemají a jejich práce je spíše administrativního rázu. „Jedinou náplní takového účetního je vystavování faktur dle zadaných instrukcí nebo zapisování přijatých faktur,“ doplňuje. Rozdíl mezi tímto typem a certifikovaným účetním vysvětluje na anglických pojmech bookkeeper a accountant. „Bookkeeper je zadavač dat, často jej nahrazují automatizované systémy, zatímco accountant má být partner podnikatele, který sestavuje účetní výkazy, které je schopen interpretovat. Čeština uvedené nerozlišuje,“ říká.

Kdo se tedy může stát podle tuzemských pravidel účetním? Předně platí, že tuto profesi mohou lidé vykonávat buď jako kmenoví zaměstnanci ve firmě, nebo externě na základě živnosti. V případě druhého je třeba živnostenskému úřadu doložit vzdělání a praxi v oboru. Konkrétní podmínky stanoví příloha živnostenského zákona. Ta mimo jiné říká, že účetním se může stát i ten, kdo nemá vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání v oboru, ale získal osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci, a má pětiletou odbornou praxi.

V případě interních účetních – zaměstnanců pak záleží čistě na zaměstnavateli, zda se rozhodne dotyčného uchazeče o práci přijmout. „Účetního fakticky může dělat kdokoliv, kdo se do této role pasuje a tvrdí o sobě, že je účetní,“ prohlašuje Vašek.

Vybírejte účetního stejně jako obchodního partnera

Podnikatelé by měli být podle odborníků při výběru účetních ostražití a nepodcenit ho. „Měli by tomu věnovat minimálně stejnou pozornost jako výběru obchodních partnerů nebo dodavatelů materiálu,“ myslí si právník Věroslav Sobotka z Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Podnikatelům proto radí, aby si zjišťovali reference u bývalých zaměstnavatelů a klientů. „I když si najmou externí účetní, jsou právě oni v první linii odpovědní,“ zdůrazňuje.

Firmy nesou za vedení svého účetnictví odpovědnost. Výběru účetních by tak měly věnovat pozornost jako při výběru obchodních partnerů.

Neúplné vedení účetnictví je porušením zákona o účetnictví. Tento a další prohřešky ve správním řízení projednávají finanční úřady, které mohou podnikům vyměřit pokutu. Při jejím stanovení vychází z hodnoty aktiv.

K opatrnosti nabádá i advokátka Tereza Jarošová z kanceláře Vilímková Dudák & Partners. „Občas účetnictví poskytují i osoby například po týdenním kurzu, kde je opravdu velké riziko nějaké neznalosti. Pro daňové otázky je pak vždy lepší obrátit se přímo na daňového poradce, nikoliv účetní.“ doporučuje.

V praxi se podnikatelé setkávají s řadou problémů, které jim (v lepším případě) přinášejí jen větší administrativní zátěž. Typicky při uvedení špatného data, kdy došlo ke zdanitelnému plnění, nebo chybném zahrnutí dokladu do jiného období. „To se následně projeví nesprávností v kontrolním hlášení. Důsledkem je nutnost podávat dodatečná přiznání a následná kontrolní hlášení,“ uvádí Jarošová. Setkává se i s tím, že účetní znají jen „povrchně“ problematiku daně z přidané hodnoty. „Velmi často neodhadnou, že došlo k překročení limitu pro povinnou registraci k DPH, případně ohýbají účetní výkazy tak, aby k registraci nedošlo,“ uvádí. To následně znamená pozdní registraci k DPH, a tedy povinnost uhradit daň zpětně.

Jinou obvyklou chybou je zahrnování nákladů, které  ale do daňových nákladů nepatří. „Například obleky nebo kabelky a podobné extrémy.  Podnikatel tak nese riziko, že mu finanční úřad doměří daně a udělí pokutu,“ dodává Jarošová. Zejména menší podnikatelé podle ní často najmou levného externistu ve snaze ušetřit a poté se musí potýkat s následky.

Konec spolupráce a vymáhání škody

Co dělat, když se účetní dopustí chyby? V případě zaměstnance může firma požadovat náhradu škody podle zákoníku práce, ale jen do čtyřapůlnásobku jeho průměrné mzdy. „Ovšem pouze za škodu, kterou nezpůsobil úmyslně, nestačí tedy nedbalost,“ upozorňuje Jarošová.

Externí účetní odpovídá za způsobenou škodu podle občanského zákoníku. „Musí se prokázat porušení zákonné či smluvní povinnosti, stačí ale z nedbalosti, dále vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením a vznikem škody,“ doplňuje Jarošová. Účetnímu tak vedle ukončení spolupráce hrozí, že poškozený podnikatel rozpoutá soudní spor o náhradu škody.

Při najímání externích služeb účetního je namístě prověřit, zda má dotyčný odpovídající pojištění odpovědnosti. Ze zákona tuto povinnost, na rozdíl od daňových poradců, nemají. Vedle toho je pak podle Sobotky klíčová samotná smlouva uzavřená mezi podnikem a účetním. V ní je možné vymezit odpovědnost za škodu včetně sankcí a náležitého pojištění. „To pak pomůže při řešení škod způsobených chybou poskytovatele účetních služeb,“ dodává.

Poškozený podnikatel může rozpoutat soudní spor o náhradu škody. V případě externisty, na rozdíl od zaměstnance, stačí nedbalostní zavinění.

Stát by měl situaci řešit

Situaci v oboru by podle Vaška  existence profesní komory pomohla, na druhou stranu by bylo namístě zamyslet se nad komplexnějším řešením. Předně by stát měl rozlišovat různé kategorie účetních a tyto kategorie navázat na velikost účetní jednotky a její obsahové potřeby. Zákon o účetnictví vymezuje mikro, malé, střední a velké účetní jednotky podle kritérií, jako je roční čistý obrat, výše aktiv či počet zaměstnanců. Podle Vaška ne všichni nutně potřebují certifikovaného účetního. „Zejména podnikatelé v rozsahu takzvaných mikro účetních jednotek.“ doplňuje.

Zároveň by si stát měl ujasnit i to, zda je nezbytné, aby všechny účetní jednotky zveřejňovaly své účetní závěrky v obchodním rejstříku. „Mělo by se v této povinnosti ulevit mikro účetním jednotkám, lze zveřejňovat jen vybrané ukazatele, ale nikoliv účetní závěrku celou.“ říká šéf Komory certifikovaných účetních. A dodává, že v případě povinně zveřejňované účetní závěrky neověřené auditorem, ke které má v zásadě kdokoliv přístup, by bylo vhodné, aby pod takto publikovanými dokumenty byly podepsány osoby s relevantní profesní kvalifikaci a praxí. 

I kdyby nedůvěra účetních k digitalizaci pramenila z obavy o ztrátu dat nebo zneužití, mít vše plně digitalizované není úplně jednoduché. Nikoliv kvůli nedostatečným softwarovým řešením, ochraně dat nebo nejasnému znění zákona o elektronické evidenci účetnictví, ale také kvůli samotné státní správě. Přestože úřady v některých případech striktně vyžadují elektronický přístup, jeho funkčnost značně pokulhává. Průzkum ukázal, že hlavní problémy digitální komunikace se státní správou mají kořeny v jeho těžkopádnosti a složitosti. Systém je pomalý a neefektivní, protože chybí i takové triviality, jako je například propojenost mezi úřady nebo možnost stáhnout již jednou odeslaná data třeba ve formátu PDF. Skutečnost, že jednotlivé registry nejsou propojené, vede k přebíhání z jedné kanceláře (úřadu) do druhé s vytištěnými formuláři v ruce. Zrychlení komunikace ze strany státní správy a možnost komunikovat jedním „kanálem“ je tak požadavkem nejen účetních. Významný problém však účetní spatřují v chybějících legislativních úpravách.

„Digitální komunikace se státní správou je pro účetní náročná, protože s ní, na rozdíl od většiny lidí, pracují v zásadě denně. Příkladem je Daňová informační schránka (DIS), jejíž použití je v tuhle chvíli spíš matoucí. Koncem roku by snad mělo dojít k novelizaci související legislativy. Je totiž předložen návrh zákona, kterým se mění daňový řád a dotýká se též DIS. V tomto ohledu Komora podporuje rozšiřování elektronizace správy daní, stejně tak zavedení a spuštění projektu Moje daně,“ řekl Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.

Přes zmíněné nedostatky většina účetních uznává, že digitalizace státní správy je přínosná, nutná, důležitá a šetří čas, ale zároveň pochybuje o realitě dříve avizovaného efektu, tedy o snižování stavu zaměstnanců ve státní správě. Například datové schránky účetní v průzkumu vesměs chválili, ale přesto je třeba stále co vylepšovat.

Realita ukazuje, že i kdyby účetní využívali nejmodernější technologie a byli plně digitalizovaní, pravděpodobně by naráželi na chybějící legislativní úpravu. Státní správa, která paradoxně digitalizaci žádá, ji sama podporuje jen minimálně. Nedořešené zákony tak „drží“ účetní spíše u zažitých postupů, protože v případě kontroly by elektronicky podané doklady mohly být nedohledatelné. Klasický příklad, se kterým se účetní v souvislosti s digitalizací potýkají, začíná už u samotné otázky: „Co je originál dokladu (faktury), který účetní obdrží jako přílohu ve formátu PDF e-mailem?“ V praxi odpoví až 80 % účetních, že vytištěné PDF, což je špatně. Tyto a podobné, naprosto běžné „novinky“, nejsou nijak legislativně řešeny. Diskuze nad připravovaným zákonem o účetnictví probíhá a jejím cílem je tak nejen specifikovat rozsah poskytování účetních informací ve vztahu k finanční správě a jiným státním organizacím, ale zároveň zjednodušit administrativní zátěž podnikatelů a státu, a tím i zefektivnit celkovou komunikaci. Aby však účetní práce mohla být plně digitalizována, musí dojít i k patřičnému digitálnímu vzdělávání pracovníků úřadů. Bez toho je totiž jakákoliv efektivní spolupráce v 21. století nerealizovatelná.

Obor v Česku bojuje o dobrou pověst. Stát přitom situaci zatím neřeší a vytváří tak rizikové prostředí pro tisíce podnikatelů a malých firem, které si nechávají účetnictví zpracovávat externě a mohou se kvůli neseriózním či podvodným účetním dostat do problémů.

O zlepšení obrazu svého oboru usilují také seriózní účetní firmy a jejich organizace. „Institut certifikace účetních potažmo Svaz účetních a zejména Komora certifikovaných účetních, usilují již více než dvanáct let o daleko náročnější podmínky pro živnostenské oprávnění k výkonu vedení účetnictví,“ zdůrazňuje Jaroslav Louka, předseda představenstva Institutu certifikace účetních.

Podle něj by především měla skončit současná praxe, kdy účetního může dělat prakticky každý, kdo umí část a psát. „Pro střední a velké účetní jednotky by měl mít odpovědnost za ‚věrný a pravdivý obraz účetnictví‘, respektive účetní závěrku hlavní účetní, který by měl být ‚certifikován‘, to jest projít profesním vzděláváním a ověřením kvalifikačních předpokladů pro takto odpovědnou pracovní pozici. Stejně jako je tomu u dalších profesí, například daňový poradce, auditor, nebo i některá náročná dělnická povolání, kde je vysoké riziko společenské škody,“ dodává Jaroslav Louka.

Účetním může být kdokoliv

Podobně se na problém dívají i podnikatelské organizace. „Bohužel se opravdu v minulosti nastavil přístup, že účetním může být kdokoliv a rekvalifikace na účetního byly dlouhou dobu jedny z nejvyhledávanějších. Podmínky udělení živnostenského oprávnění pro vedení účetnictví jsou pouze v obecné rovině a doložené praxi, nikoliv však na doložení profesní zkoušky, což v důsledku podnikatelům neprospívá,“ konstatuje Věroslav Sobotka, manažer pro legislativu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Navíc za současné situace, kdy je ekonomika na vrcholu a došlo k nárůstu počtu podnikatelů, zejména pak malých podniků a živnostníků, roste potřeba externích účetních poradců. A s tím i riziko, že živnostník narazí na nespolehlivou či neseriózní firmu. „Vnímáme, že nabídka kvalitních účetních poradců, kteří jsou podnikatelům partnerem, je limitovaná a lze to přirovnat i různým řemeslům, o nichž často mluvíme a které nám chybí,“ dodává Věroslav Sobotka.

Proč je právě oblast účetnictví pro neseriózní firmy tak atraktivní? Na rozdíl od daňových poradců nebo auditorů, kteří v plné míře zodpovídají za výsledky své práce, totiž za účetnictví v plné míře zodpovídá sám podnikatel i v případě, že ho nechá zpracovat odbornou firmu. Pro neseriózní firmy tak znamená špatně odvedená práce v oblasti účetnictví výrazně menší riziko, než pro daňové poradce a auditory.

Zaveďte povinné pojištění, žádají malí podnikatelé

Právě z toho důvodu malí podnikatelé, kteří se již s neseriózními účetními firmami setkali, tlačí na to, aby také pro účetní bylo povinné členství v odborné komoře a také ze zákona předepsané pojištění za škody, které svým jednáním mohou zákazníkům způsobit. Zatímco daňoví poradci jsou ze zákona povinně členy Komory daňových poradců, účetní podobnou povinnost nemají. A zatímco třeba cestovní kanceláře se musejí na škody způsobené zákazníkům pojistit, přestože obvykle dosahují „jen“ několik tisíc nebo desítek tisíc korun, účetní, kteří mohou svými chybami zákazníkům způsobit škody ve výši milionů či několika desítek milionů korun, povinné pojištění nařízené nemají.

Také profesní organizace účetních kladou na pojištění velký důraz. „Povinné pojištění může pomoci zahojit následky, které nekvalitní účetnictví způsobí. Účetní, kteří ke své práci přistupují odpovědně, si uvědomují, jaké riziko nesou a dobrovolně se pojistí. Z nedávného průzkumu, který jsme provedli, se ukázalo, že je pojištěno zhruba 80 procent našich členů, což ukazuje na poměrně silný morální kredit,“ konstatuje Magdalena Králová, prezidentka Svazu účetních České republiky.

Otázku pojištění by podle ní neměli podceňovat ani podnikatelé, kteří se na účetní firmy obracejí. „Doporučuji všem, aby se při sjednávání smlouvy o vedení účetnictví nebáli na profesní pojištění poskytovatele zeptat,“ zdůrazňuje Magdalena Králová.

Povinné členství by vyčistilo trh

Přínosem by podle ní mohlo být i povinné členství v profesní organizaci. „Pokud jde o povinné členství v profesní organizaci, samozřejmě by uživatelé účetnictví získali více jistoty, a to zejména proto, že vstup do profese by se omezil. Možnost získat živnostenské oprávnění je velmi jednoduchá, vstup do profesní komory by byl vázán pravděpodobně na profesní zkoušky a praxi, tak je např. splňuje náš Systém certifikace účetní profese. V rámci samosprávné komory pak funguje i disciplinární odpovědnost,“ podotýká Magdalena Králová.

Stát přitom podle ní zatím na hlasy volající po nastolení kultivovaného prostředí příliš neslyší. „Zatím to však takto nefunguje a tlaky jsou spíše na deregulaci,“ upozorňuje Magdalena Králová. Podle ní má však i zájmová samospráva, na které nyní struktura Svazu účetních funguje, svůj význam. „Lidé se v ní sdružují dobrovolně s cílem kvalitně pracovat. V rámci Svazu účetních je i silná složka Komory certifikovaných účetních, jejíž členové absolvovali náročný systém certifikace a jsou zavázáni jak k etickému kodexu, tak i pokračujícímu vzdělávání,“ popisuje Magdalena Králová.

Členství konkrétní firmy ve Svazu účetních tak může být pro firmy vodítkem, zda oslovují seriózního partnera. Jinak totiž stát hodil v této oblasti malé a střední podnikatele zcela přes palubu a kultivaci prostředí neřeší. „Situace v profesi není úplně přehledná, a dokud nepomůže legislativa, je důležité, aby se sami klienti orientovali a nepodcenili výběr poskytovatele účetní služby. Svaz účetních má dlouhodobě silný kredit, je ze zákona uznávaným partnerem ministerstva financí i komor, takže členství v rámci něj není vůbec málo, profesní certifikát navíc lze i odebrat, a to už je garance,“ konstatuje Magdalena Králová.

Krytí škod je klíčové

Zavedení přísnějších pravidel podporují i podnikatelské organizace. „Považujeme diskusi o uchopení profesní kvalifikace účetních za správnou a podporujeme ji i ve spolupráci s kolektivním členem naší Asociace – Komorou certifikovaných účetních, která letos oslaví již dvacet let stejně jako certifikace profesně kvalifikovaných účetních. Podporujeme myšlenky, dle nichž výkon účetního poradce a vedení účetnictví by mělo být opřeno o profesní kvalifikaci obdobně jako je tomu u různých řemesel. S tím by samozřejmě mělo být spojeno i povinné pojištění odpovědnosti za vedení účetnictví a výkon účetního poradenství, z něhož jsou podnikatelé kryti, pokud dojde ke škodě v důsledku chybně vedeného účetnictví účetním poradcem,“ dodává Věroslav Sobotka.

Pro malé podnikatele může být ještě rizikovější zavedení nové legislativy v oblasti účetnictví, kterou připravuje ministerstvo financí. Zatímco serózním účetním firmám dá větší možnosti, jak věrněji popsat účetnictví klienta, těm podvodným nebo špatně fungujícím otevře prostor jak toho ještě více pokazit. „Domnívám se, že pravidla účetnictví jsou v naší zemi dlouhodobě nastavena dobře. Základním kritériem je průkaznost a věrný obraz ekonomické a majetkové situace účetní jednotky. S novou účetní legislativou budou posíleny koncepční principy účetního výkaznictví. To přinese naopak určitou volnost v účtování jednotlivostí, což je dobře, protože účetnictví zobrazuje život a ten nikdy nelze předem zatřídit do daných účetních zápisů,“ upozorňuje Magdalena Králová.

Přinese podle ní ale i větší díl odpovědnosti účetních na posouzení situace tak, aby ji zobrazili v účetnictví jako pravý obraz dění ve firmě. „Tím chci říci, že pravidla budou, ale ne taková, aby si je podnikatelé mohli jednoduše odškrtat,“ připomíná Magdalena Králová, že role dobře fungujícího účetního ve firmě ještě výrazně vzroste.

Kvalitní účetnictví zvýší šanci na úvěr

Zároveň upozorňuje, že dobře vedené účetnictví není pro podnikatele důležité jen kvůli finančnímu úřadu. „Účetní data pomáhají totiž nejen ‚spočítat daně‘, ale jsou i věcným podkladem pro ekonomické úvahy. Vizitkou jsou i výstupy, nad jejichž nelogičností se nepozastaví úvěrový specialista v bance či daňový poradce. To by mělo posilovat důvěru v první řadě,“ zdůrazňuje Magdalena Králová.

Bez výrazné kultivace prostředí však podle ní nemůže dojít ke zlepšení současné situace. „Nejsem zcela příznivcem sankcí, ale sama vnímám, že na trhu účetních služeb je celá řada nekvalitních firem. Účetní legislativa počítá i s pokutami a možná by jejich častější aplikace pomohla vyčistit trh ve prospěch kvalitních účetních, kteří vynakládají nemalé úsilí, a nakonec i náklady, na udržení kvality své práce,“ konstatuje Magdalena Králová.

Zpřísnění pravidel pro účetní by podle odborníků mělo být zavedeno i kvůli další legislativě. „Dle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, takzvaný AMSL zákon, jsou povinnou osobou ‚účetní‘, s čímž lze jednoznačně souhlasit, a jsou uváděni v zákoně na stejném místě spolu s auditory a daňovými poradci. Bohužel však již nedochází k přesnějšímu definování zmiňované kategorie ‚účetní‘ na rozdíl od jasného vymezení auditorů a daňových poradců relevantním zákonem,“ upozorňuje Věroslav Sobotka.

Z toho důvodu AMSP v rámci připomínkování Akčního plánu boje s korupcí na rok 2019 letos v lednu navrhla, aby v rámci realizace Akčního plánu proběhly veřejné konzultace k záměru na definování a regulatorní vymezení povinné osoby "účetní" v rámci implementace takzvané 5. AML směrnice. „V našem prostředí se více ohlížíme na zákony a vyhlášky, ale nemělo by být opomenuto, že k účetní profesi patří také etika a etický kodex, k němuž by se měl účetní hlásit a měl by jej ctít. Co se týče povinného členství v profesní Komoře, tak to může samo a přirozeně vyplynout z nastavení profesní kvalifikace,“ uzavírá Věroslav Sobotka.

Divoký Západ? Také u evropských dotací

Účetnictví není jediným oborem, kde živnostníci a malé firmy požadují povinné pojištění a stanovení odpovědnosti dodavatelských společností. Podobná situace je také v případě agentur administrujících evropské dotace. Také tady malé firmy přicházejí se svými nápady a vlastními prostředky na kofinancování inovativních projektů. V případě, že najatá administrační firma udělá chybu a zodpovědné ministerstvo přikročí ke snížení nebo odebrání dotace z formálních důvodů, nese veškeré negativní důsledky pouze malá firma žádající o grant. Dotační společnosti totiž v rámci administrace obvykle za nic neručí.

Také to je důvod, proč mají některé resorty, včetně ministerstva průmyslu a obchodu, potíže s malým zájmem žadatelů o některé druhy dotací. Prostředí je pro živnostníky a malé firmy nastavené jako velmi rizikové a nevypočitatelné. Absurdní situace dospěla až tak daleko, že si spousta malých firem zakládá jen kvůli dotaci specializovanou samostatnou společnost, která je oficiálním žadatelem, aby v případě pokut či odebrání dotace neskončila žádost krachem mateřské společnosti.

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

Certifikovaní účetní mají naopak dostatek informací, jak případným „alarmujícím“ situacím předcházet a jak následně postupovat. Komora certifikovaných účetních (KCÚ) je o této povinnosti pravidelně informuje, a to nejen formou seminářů a workshopů, které jsou organizovány společně s FAÚ. Už při samotném vstupu do Komory jsou noví členové seznámeni s etickým kodexem, který je pro ně závazný.

Samozřejmě se můžeme ptát, proč účetní nehlásí podezřelé aktivity, když je to vlastně jejich povinností, ale důvody jsou většinou stejné jako u jakéhokoliv jiného povolání:

• jsou loajální ke svým klientům, ač tím v důsledku mohou ohrožovat i sami sebe,
• pracují s těmi klienty, které si “sami” vyberou, tj. s poctivými,
• mají obavy ze ztráty zakázky či obchodu,
• neznalost AML zákona a povinnosti, hlásit podezřelé obchody,
• strach z úřadu FAU, který bude chtít nahlížet do účetních dat nebo zabavit hardware.

Bohužel se povinnosti vyplývající z AML zákona netýkají účetních, kteří jsou v pracovním poměru. To v současné době vytváří určitou nerovnost v rámci výkonu účetní profese. Vzniká totiž prostor, který může vést i k obcházení povinností, které jsou pro účetní (OSVČ) závazné. Tato situace není zákonně nijak upravena, což je špatně pro účetní i pro samotný stát.

“Ideální by bylo, kdyby existovala vhodná regulace účetní profese, která by jasně specifikovala jejich právní povinnosti. Účetní, kteří by podle ní jednali, by pomohli ekonomice odhalit nezákonné transakce. Ti, kteří by ji ignorovali, by čekal postih. Celkově by se tak pročistil trh od neprofesionálních účetních,“ říká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.

Abyste jako účetní předešli případným nepříjemnostem, je důležité si před začátkem spolupráce klienta pečlivě zkontrolovat. A to nejen „face to face“, ale třeba i ofocením občanského průkazu či jiného ID dokladu. K ofocení samozřejmě potřebujete souhlas dané osoby s poskytnutím údajů. Zároveň byste měli od klienta obdržet uspokojující odpovědi na všechny nestandardní aktivity či transakce, které se vymykají předmětu činnosti jeho podnikání. Jen tak budete svou profesi vykonávat opravdu profesionálně.

Hlavní faktory, na něž by si účetní měli dát pozor:

• vysoké příjmy a výdaje na bankovním účtu, které probíhají v hotovosti a bezprostředně po připsání prostředků, ačkoliv tomu neodpovídá sociální situaci jednatele,
• neschopnost poskytnout součinnost při kontrole podkladů pro účetnictví,
• majitel účtu je z rizikové destinace,
• za jednatele jedná někdo jiný, případně je zřejmé, že jednatel společnosti není samostatně schopen vykonávat a řídit podnikatelskou činnost společnosti,
• za klienta jednají zahraniční osoby, které nemají žádnou vazbu na ČR, a není zjevný důvod, proč chtějí podnikat v ČR,
• vysoké osobní vklady hotovosti do společnosti nebo vysoké dary v hotovosti,
• účetní případy neodpovídající předmětu činnost daňového subjektu,
• úhrady za dodávky zboží a služeb v hotovosti od subjektů, které zjevně nemohou disponovat takovým objemem peněžních prostředků,
• postupné rozpouštění nelegálně získaných peněz (např. vysoké obraty v restauracích nebo obchodech, v nichž na základě znalosti místních poměrů není velký provoz apod.),
• činnost společnosti bez zaměstnanců, nebo bez provozního zázemí,
• obchody se subjekty z tzv. daňových rájů nebo s nekontaktovatelnými subjekty,
• skutečným majitelem společnosti je jiná osoba, než je uvedeno v obchodním rejstříku

Pokud účetní při spolupráci s klientem narazí na jakýkoliv z výše uvedených faktorů, nebo dokonce jejich kombinaci, měla by danou osobu nahlásit na FAÚ. Tato povinnost hlásit podezřelé aktivity je v české legislativě zanesena už více než deset let a je důležité o ní nejen vědět, ale také ji dodržovat.

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

Pro začátek je dobré vědět, že ne každý účetní je daňový poradce, a ne každý daňový poradce je skvělý účetní. Jsou to přirozeně rozlišené profese, které na svém významu nabývají s velikostí podnikatele a se složitostí obchodních transakcí. Pokud třeba nakupujete a prodáváte zboží prostřednictvím malého obchůdku, kvalifikovaný účetní vám bez problémů pomůže i s řadou daňových souvislostí, ač sám není daňový poradce. Možná ale dovážíte ojetá vozidla ze zahraničí, v ČR je prodáváte a současně poskytujete servis. V tomto případě už asi budete řešit více daňových otázek, ať už z daní z příjmů, tak i z DPH. Kvalifikovaný účetní vám tak většinou poradí, abyste se obrátili na daňového poradce.

Účetní vs. daňový poradce

Vzhledem k tomu, že malí podnikatelé většinou minimalizují počet zaměstnanců, účetní služby a daňové poradenství mají často domluvené formou externí spolupráce. Účetní poskytuje své služby jako podnikatel na základě živnostenského oprávnění „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence“, zatímco daňový poradce poskytuje daňové poradenství v souladu se zákonem o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců. Účetním k získání živnostenského oprávnění stačí naplnění všeobecných podmínek (dovršení věku, bezúhonnost a doložená praxe), zatímco daňový poradce získává oprávnění po absolvování několika profesních zkoušek a zapsáním do Komory daňových poradců. Celkový počet vydaných živnostenských oprávnění na vedení účetnictví se pohybuje v řádu desetitisíců, zatímco počet daňových poradců se v současnosti zastavuje někde pod hranicí pěti tisíc. V Komoře certifikovaných účetních je přibližně 10 % členů i daňovými poradci.

„Díky uvolněné politice vydávání živnostenských oprávnění a podpoře rekvalifikačních kurzů v minulých letech lze nyní potkat účetní „na každém rohu“. Proto bývá náročné najít opravdu spolehlivého a kvalifikovaného ekonomického poradce, který podnikateli rozumí, pochopí jeho business a je mu nápomocný. V tomto ohledu při hledání účetního doporučuji prověřit jeho reference a praktické zkušenosti spojené s dlouhodobostí na trhu. V neposlední řadě je vhodné si zjistit profesní vzdělání. Radím tak obracet se v první řadě na certifikované účetní, nejlépe na sdružené v Komoře certifikovaných účetních (KCÚ). Jen tak totiž klient získá profesionální služby kvalifikovaných účetních, za nimiž stojí profesní Komora,“ říká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.

Zdánlivá shoda, ve skutečnosti ale jiný obsah práce

Rozdíly mezi daňovým poradcem a účetním se objevují v samotném obsahu jejich práce. Účetní zpracovává účetnictví nebo daňovou evidenci a připravuje podklady pro daňová přiznání, zatímco daňový poradce sestavuje daňová přiznání a radí podnikateli v oblasti daní. Účetní, ač bezesporu v praxi často pomáhají podnikateli s daněmi, nemají sestavení daňových přiznání ve svém oprávnění. Tato činnost tak není zahrnuta v jejich profesním pojištění, které kryje jen rizika spojená s vedením účetnictví. Pokud však účetní, který není daňovým poradcem, ale deklaroval klientovi odbornou znalost, udělá chybu, přenáší se spor do občansko-právní roviny.

Může se tak zdát, že daňový poradce je pro podnikatele vhodnější, protože je pojištěný a v rámci své činnosti může klientovi poskytovat i služby spojené s vedením účetnictví. Přesto je dobré vědět, že ne každý daňový poradce je dostatečně kvalifikovaný účetní, protože velmi často vidí účetnictví pouze v rozsahu svého daňového poradenství a nikoliv v rozsahu, v jakém to požaduje zákon o účetnictví.

Výhody daňového poradce

Jedním ze zásadních faktorů při výběru poradce je pro podnikatele bezesporu cena za účetní, resp. daňové služby. Účetní jsou v tomto ohledu většinou levnější než daňový poradci, kteří na sebe přebírají daňová rizika související s poskytováním daňového poradenství. Proto je pro malého podnikatele nebo živnostníka výhodnější spolupracovat s účetním poradcem, nejlépe s certifikovaným, který je schopen být podnikateli ekonomickým poradcem, vést účetnictví, pomoci v souvisejících otázkách finančního řízení, vypořádat kontakt s úřady státní správy a kvalifikovaně připravit podklady pro daňové povinnosti. Účetní by tedy na rozdíl od daňových poradců měli být vnímáni jako finanční poradci. Spolupráce s nimi se pro klienta stává přínosnější než spolupráce s daňovým poradcem, který má své nezpochybnitelné místo ve větších firmách.

Výhodou spolupráce s daňovým poradcem je možnost odkladu podání daňového přiznání z příjmů o tři měsíce. Společnosti tuto možnost většinou vítají, malí podnikatelé jsou spíš rádi, že mají na konci března vše za sebou a mohou se v klidu věnovat svému obchodu. Daňoví poradci jsou větší odborníci v daních, protože jsou primárně zaměřeni na sestavení přiznání, kdežto účetní řeší věrný a poctivý obraz účetnictví. Nicméně laik je schopen tyto rozdíly rozeznat, až v případě, kdy nastane problém.

Naše rada na závěr: Pokud jste menší společnost nebo živnostník a chcete mít přehled o účetnictví, tj. vědět, jak si stojíte, doporučujeme spolupráci s certifikovaným účetním, který vám pomůže nejen se samotným účetnictvím, ale může být i vaším „finančním manažerem“. Řada z nich je již schopna poskytovat vzdálené služby, reportovat on-line formou tabulek a přehledů, které jsou pro podnikatele čitelnější a pro jejich rozhodování užitečnější než běžné každoročně odevzdávané účetní výkazy a přiznání. Pro větší společnosti je výhodné – a můžeme říct, že i nutné – spolupracovat s daňovým poradcem, který je expertem na daně, a zároveň mít i účetní, která vidí věci, jež klasický „daňař“ vidět nemusí.

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích