Současně více než 60 procent firem letos uvádí, že se v uplynulých 12 měsících setkala s požadavky na delší splatnost faktur, nežli je jejich zaužívaná praxe. Tento jev vzniká převážně jako přesunutí tlaku na splatnost závazků, které obchodní partneři sami pociťují ve vztahu ke svým vlastním odběratelům.

Průměrná doba splatnosti, kterou firmy svým zákazníkům umožňují, představuje 29 dní. Některé firmy přitom svým klientům poskytli až 90 až 180denní splatnost faktury. Téměř pětina zodpovědných osob ve firmách si přitom nejsou vědomy Evropské direktivy o opožděných platbách, stanovující maximální dobu splatnosti faktur na 60 dní. Pouze velmi zanedbatelná část firem přitom zaznamenává dřívější splacení pohledávek. Dřívější platby jsou pro velkou většinu firem nezávislé na vnějších okolnostech, pro více než 75 procent firem jde především o typický způsob chování některých klientů, které označují jako fair play.

„Přibližně polovina firem přitom své obchodní partnery s ohledem na jejich schopnost platit závazky vůbec neprověřuje a řídí se pouze historií svých obchodních vztahů (41%), svým vlastním pocitem (12%) nebo se dokonce schopností platit závazky vůbec nezabývají. Nástroje jako credit scoring, credit check nebo příslušné rejstříky a ratingy firem na prověření svých obchodních partnerů pak používá poměrně zanedbatelné procento dotazovaných“, uvedl Karol Jurák, výkonný ředitel Intrum Justitia pro Českou republiku.

Nejde přitom ani v nejmenším o doménu velkých firem vůči menším dodavatelům. „Nadpoloviční většina firem uvádí, že se setkávají s pozdními platbami jako plošným jevem, při kterém v řetězci dodavatelů všechny subjekty prodlužují splatnost či zpožďují úhrady svým dodavatelům“, komentuje Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních. 

Zatímco 6 % respondentů si myslí, že situace s pozdním placením přetrvává proto, že začínající podnikatelé akceptují téměř jakékoli platební podmínky, 35 % firem se zdráhají řešit pozdní splatnost pohledávek kvůli možnému poškození reputace a zhoršení obchodních vztahů. Nejčastějším důvodem akceptace dlouhých splatností či pozdních úhrad je obava podnikatelů, že v případě jejich nesouhlasu převezme zakázku či dokonce celý obchodní vztah jejich konkurence. Myslí si to nadpoloviční většina podnikatelů. Řešení pohledávek pomocí outsourcingu na společnost zabývající se správou pohledávek přitom využívá pořád velmi málo firem (16 %).

Včasné placení pohledávek by přitom pro 11 % firem znamenalo možnost přijmout více nových zaměstnanců a až pro 35 % firem by včasná platba umožnila zvýšení výroby, rozšíření služeb a další růst podniku.

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

Mnoho účetních i daňových poplatníků se již vypořádalo s povinností podávat tzv. kontrolní hlášení, kterou má od počátku loňského roku každý plátce daně z přidané hodnoty. Kontrolní hlášení se sice podávají pouze elektronicky, avšak díky administrativně náročné agendě se nápor a časový pres související s jejich zhotovením v době účetních závěrek značně znásobil. Díky tomu častěji dochází k prodloužení lhůty podání kontrolního hlášení, což s sebou ve výsledku přináší komplikace a přísné pokuty pro plátce DPH, kteří se do dané lhůty nevešli. 

K ulehčení administrativní zátěže podnikatelům nepřispělo ani zavedení elektronické evidence tržeb. První etapu zavedení EET mají již za sebou od prosince minulého roku podnikatelé v segmentu ubytování, stravování a pohostinství a rozšíření na další podnikatele, včetně nesmyslného dopadu na e-shopy se spustilo 1. března 2017. Novinkou, o níž se zatím moc nemluví, je však dodatečná administrativa a nejasný postup spojený s daňovými bonusy. O co konkrétně se jedná?

Zaměstnanci finančních úřadů nově požadují po daňových poplatnících, aby k žádosti
o úhradu daňového bonusu přikládali i další dokumenty, jež prokazují jejich nárok na vyplacení tohoto konkrétního bonusu. „V praxi to znamená, že zaměstnavatel ke každé žádosti o vyplacení daňového bonusu, ať už při ročním či měsíčním vyúčtování, musí přiložit mzdový list příslušného zaměstnance, kterému je daňový bonus vyplácen, vyúčtování mezd a výpis z účtu prokazující úhradu mzdy. Způsob předložení je pak různý,“ upřesnila Zuzana Pšeničková, místopředsedkyně Komory certifikovaných účetních. 

Některé pracovnice akceptují podání přílohy přes datovou schránku, jiné trvají na zaslání e-mailem. V každém případě se však nejedná o povinnost, která by byla zakotvena v zákoně o daních z příjmů, a dokonce není uvedena ani v daňovém řádu. Jedná se tedy jen o další interní pokyn finanční správy, na jehož základě musí pracovnice požadovat důkladné prokázání každé takové žádosti automaticky i přes to, že jí tato povinnost není dána zákonem. 

Daňový bonus vzniká tehdy, je-li daňové zvýhodnění na dítě vyšší než daňová povinnost. Vzniklý rozdíl mezi daňovým zvýhodněním a daňovou povinnosti je daňovým bonusem a plátce daně v takovém případě nejenom že neodvede na dani nic, ale ještě je mu finančním úřadem, prostřednictvím zaměstnavatele, vyplacen daňový bonus.

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

Někdy až přílišná medializace termínů a potřeba sestavit daňová přiznání k daním z příjmů potlačují do pozadí o nic slabší zákonnou povinnost sestavení a schválení účetních závěrek. Zpracování účetnictví se tak často říká „dělat daně“ a mnoho podnikatelů tak „s daněmi chodí k účetnímu“. Odtud je již jen krůček k úvahám, zda nejde o neoprávněné podnikání a zda v daném procesu má stát od začátku daňový poradce nebo účetní. Jak to tedy je?

Zákon o daních z příjmů jasně stanoví, že při zjištění základu daně se vždy vychází z výsledku hospodaření u poplatníků, kteří vedou účetnictví. Účetnictví je totiž regulováno speciálním zákonem, dalšími vyhláškami a státem vydávanými účetními standardy. Právní úprava účetnictví tak nemá o nic nižší právní sílu než úprava daní. Správně zpracované účetnictví je nutným základem pro to, aby z něj podnikatel či daňový poradce mohl vyjít při výpočtu daní a zpracování přiznání. Nesplňuje-li účetnictví striktní požadavky samostatné právní úpravy, vystavuje se podnikatel riziku, že neprokáže základ daně, a důsledky tak mohou být velmi vážné. 

„Je proto žádoucí, aby byl účetní z titulu výkonu své funkce pojištěn. Nedávný průzkum provedený Svazem účetních ČR prokázal, že výkon účetní živnosti má pojištěno zhruba 80 % respondentů. Přesto lze klientům jen doporučit, aby se při sjednávání smlouvy na pojištění poskytnuté služby zeptali. Toto pojištění kryje i případné škody z doměrku daně z příjmů, pokud vznikl porušením účetních předpisů,“ zmiňuje Magdalena Králová, víceprezidentka Svazu účetních ČR. Zákon o daních z příjmů následně obsahuje celou řadu ustanovení, která pracují s výsledkem hospodaření, aby jej převedla na základ daně. „Kvalitní profesní účetní pozná situaci, kdy je již třeba doporučit klientovi následnou spolupráci s daňovým poradcem. Tento postup vyplývá např. pro členy Komory certifikovaných účetních i z jejich etického kodexu v němž se zavázali, poskytnout jen takové služby, ke kterým má profesní účetní náležité odborné znalosti. Etickým kodexem je povinen řídit se každý certifikovaný účetní,“ doplňuje Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.

Účetnictví může v návaznosti na poskytnuté daňové poradenství zpracovat i daňový poradce. Pokud však není zároveň účetním, bude jeho postup v návaznosti na poskytovanou službu veden zpravidla jen cílem sestavit správně daňové přiznání, příp. s využitím zákonných možností optimalizovat daň z příjmů. Účetnictví ovšem obsahuje celou řadu operací, které nemají na základ daně žádný vliv – můžeme se bavit např. o snížení hodnoty starých zásob či budov, tvorbu nejrůznějších rezerv na finanční výdaje, které však mají v daném období ekonomickou podstatu. Uveďme např. reklamační řízení, nevybranou dovolenou nebo i zmíněnou daň z příjmů, která je také účetním nákladem.  K uvedeným krokům nemusí v rámci své zakázky daňový poradce vůbec přistoupit, neboť je povinen svému klientu směřovat svou práci právě jen k výpočtu daně. Přesto však i tyto „nedaňové operace“ do účetnictví jednoznačně patří. 

„Rok 2016 navíc vnesl do zákona o účetnictví řadu novinek. Mimo jiné poprvé vymezil účel účetní závěrky. Smyslem sestavených příslušných výkazů je, aby uživatel, který s nimi pracuje, mohl na jejich základě činit svá ekonomická rozhodnutí. I tady mají význam položky, které s daněmi přímo nesouvisejí, nebo se dokonce odehrávají jen ve složkách majetku a závazků, aniž by měly vliv na výsledek hospodaření. Při opomenutí těchto principů hrozí účetní jednotce pokuta za porušení účetních předpisů,“ zdůrazňuje dále Libor Vašek. S přihlédnutím k faktu, že v pololetí 2017 začne platit nový přestupkový zákon, který upraví řízení o správních deliktech napříč celým veřejným právem, lze jen očekávat že díky formalizovanému postupu přistoupí finanční úřady i k těmto pokutám častěji. Pokud byl v celém procesu účetnictví jen daňový poradce, případnou škodu z titulu pokuty za účetnictví mu jeho profesní pojistka nemůže pokrýt.

Ale nestrašme jen sankcemi. Dlužno dodat, že zatímco daně jsou zde pro stát, účetnictví vzniklo historicky hlavně pro vlastníky. Účetní položky, které sice neovlivní základ daně, ale někdy velmi významně ovlivňují výsledek hospodaření, tak mají v konečném výsledku zásadní vliv na výši vlastního jmění společnosti. A to je důležitou základnou pro vypořádání mezi společníky. To nastane kdykoli někdo z majitelů rozhodne ukončit svou účast ve společnosti. Tuto skutečnost pak může přinést život i v tak běžných situacích, jako je dědické řízení či rozvod manželství.

Co tedy doporučit? „S účetnictvím by měl podnikatel jednoznačně navštívit účetní firmu. Výběr by však neměl být podceněn. Ptejte se určitě na profesní pojištění. V případě certifikovaného účetního máte jistotu, že kromě vzdělávacího systému na něj dopadá i disciplinární a etická odpovědnost. Výhodou může být i účetní právnická osoba, kde je zajištěna zastupitelnost. Nezřídka ve větší účetní kanceláři funguje i daňový poradce, tady pak můžete najít službu komplexní a získat nejen daňové přiznání, ale i profesionální účetní služby,“ doporučuje Magdalena Králová, která je též předsedkyní Výboru pro otázky účetní profese.

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

„Došlo nejen k úpravám názvů, ale i ke změně obsahu mnohých řádků výkazů.  Ne všechny účetní systémy jsou na tyto změny připraveny a budou nutné dodatečné ruční zásahy. Kromě nové podoby výkazů budou muset nově účetní zjistit, do jaké kategorie spadá jejich účetní jednotka, protože podle toho teprve zjistí, v jakém rozsahu mohou, resp. musí výkazy sestavit, jaké informace musí uvést do přílohy k účetní závěrce, a v neposlední řadě, zda mimo jiné nejsou povinni konsolidovat nebo sestavovat i další výkazy jako přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu, zprávu o platbách nebo výroční zprávu,“ komentuje změnu Zuzana Pšeničková, místopředsedkyně Komory certifikovaných účetních. 

Zařazení účetní jednotky do konkrétní kategorie přitom záleží na několika faktorech, jako jsou průměrný počet zaměstnanců, výše aktiv celkem v netto hodnotě, ale i výše obratu. V novele zákona došlo ke změně metodiky účtování změny zásob, aktivace zásob a k mnohým dalším změnám, proto je výše obratu za rok 2016 v podstatě neporovnatelná s předchozími roky. Kromě toho jsou pro rok 2016 nově definovány rovněž výkazy pro soustavu jednoduchého účetnictví, ve které mohou účtovat některé neziskové organizace. 

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

Náplň práce účetních v rovině OSVČ spočívá zejména v poskytování účetního poradenství a vedení účetnictví, případně daňové evidence v rámci právních předpisů. Může současně účetní sestavovat daňová přiznání za svého klienta? Nikoliv, neboť zpracování daňových přiznání do rozsahu jeho živnostenského oprávnění nespadá. 

Jakým způsobem se tedy ale zachovat, pokud po svém (externím) účetním bude klient požadovat zpracování daňového přiznání? Morální dilema pro účetního, které však může mít i nemalé právní důsledky. „Pokud klient bude chtít od svého účetního, který není zároveň daňovým poradcem, zpracovat daňové přiznání, měl by ho účetní sám upozornit na to, že tato činnost není v rozsahu s jeho živnostenským oprávněním, a proto s sebou nese jistá rizika. Případné chyby vzniklé při zpracování daňového přiznání účetním obvykle nepokryje jeho pojištění odpovědnosti, a klient i účetní se mohou snadno dostat do nepříjemné finanční i právní situace,“upozorňuje Jan Molín, předseda etické komise KCÚ, jenž se na konferenci ve svém příspěvku věnoval právě profesní odpovědnosti účetních a daňových poradců. Ta je také spojena s naplňováním profesní etiky a dodržováním etického kodexu profesních organizací. Pro certifikované účetní je naplnění etického kodexu povinné a váže se na ně disciplinární řízení, přičemž Komora certifikovaných účetních má od roku 2016 nový etický kodex o deseti zásadách. KDP ČR má taktéž svůj etický kodex, který však povinný pro všechny daňové poradce není. Z právního pohledu však může mít práce účetních i daňových poradců spojení až s jejich trestní odpovědností, neboť mohou být pachatelem nebo účastníkem s profesí souvisejícího trestného činu (např. zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění nebo zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby).

Daňový poradce vést účetnictví svému klientovi může, musí však být navázáno na poskytování daňového poradenství. V případě, že daňový poradce, který nemá příslušné živnostenské oprávnění k vedení účetnictví, vede účetnictví, aniž by současně poskytoval daňové poradenství a dojde při zpracování účetnictví k nějakému pochybení, nastává stejná situace jako u účetního, který zpracovává daňová přiznání – samostatné vedení účetnictví není kryto oprávněním k výkonu daňového poradenství, není v rozsahu činnosti, které poskytuje související zákon a daňový poradce musí nést plnou odpovědnost za svá úmyslná i neúmyslná pochybení (a ta nejsou kryta pojištěním daňového poradce). 

Navazující částí konference bylo vystoupení zástupců Ministerstva financí ČR kteří představili prvotní úvahy směřující k revizi současných právních předpisů v oblasti účetnictví – výhled směrem k roku 2022 a spuštění odborné diskuse nad koncepcí případných změn – a k revizi zákona o daních z příjmu ve věci zdaňování účetních jednotek sestavujících účetní závěrku v souladu s IFRS. 

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích